PETplay

PETplay je hra na zvíře.

Čili jde vlastně o tzv. „Antropomorfní zvířata“, čili jde o zvíře, které má lidské vlastnosti nebo naopak. Myslíte si, že žádná taková zvířata neznáte? Omyl! Už od útlého dětství jste s nimi v každodenním kontaktu. Vemte si různé pohádky, třeba Bob a Bobek, Jen počkej zajíci, Kačeři z Kačerova, Rychlá rota, Želvy Ninja, Madagaskar……. I v pohádce o Červené karkulce má vlk, který sní babičku, lidské vlastnosti. Později i v sexuální oblasti rádi přirovnáváme protějšek často k nějakému zvířeti – kočka/kocour, beruška, myška, tygr, hřebec, kanec…….  Takže byť tohle všechno je samozřejmě potřeba vzít s trochou nadsázky, můžeme říct, že nám hra na zvíře, nebo chcete-li vtělení se do role zvířete, není tak úplně cizí.   POZOR! Jen opravdový hlupák s IQ tykve si plete hru na zvíře (tedy petplay) se zoofilií, tedy sexuální úchylkou. Většina petplayerů takové jednání odsuzuje.

VTIP: pokud máte alergii na srst, pořiďte si antropomorfní zvíře, s ním mít strach z alergie nemusíte 😊😊😊😊

Na jaká zvířata si mohu hrát a jak si takové zvíře vybrat?

Každý z nás tíhne k nějakému zvířeti. Je to věc osobní volby, třeba na základě zkušeností, snů apod. Nejčastější skupina je psi a psovité šelmy (vlk, liška apod.). Přeci jen s těmi má zkušenost téměř každý po celém světě, a tak je asi i přirozená právě tato volba. Na druhém místě jsou koně. Ovšem pozor! Zatímco u psů se tu bavíme o počtech několika set tisíc lidí, kteří se puppyplay nebo dogplay věnují (ano, je to velmi módní a tzv. „IN“), u koní se bavíme asi celkem o +- 100 – 500 lidech. Tak obrovský rozdíl to je (ta čísla nejsou úplně přesná, neberte mě hned za slovo, má sloužit k ilustraci rozdílu obou skupin). Na dalším místě asi budou kočky (můj odhad), tam to budou řádově jen malé desítky lidí, no a pak máme jen jednotky lidí, kteří mají nějaké jiné zvíře, jako například lachtan, tučňák, velryba, beran apod. Úplně mimo tyto kategorie jsou smyšlené bytosti, jako třeba draci, a dále Fursuiteři, kteří se snaží se do této komunity nepočítat, byť mají toho velmi mnoho společného a do této kategorie vlastně spadají také.

Chcete vědět více o psech? Navštivte jedinečné české stránky Jsem Pes.

Proč si hrát na nějaké zvíře?

Tak hlavní je si uvědomit, že jde o hraní rolí. I to známe všichni velmi dobře, sexuálně aktivní lidé potvrdí. Jde o určitou formu uvolnění. Já se už budu věnovat pouze „ponyplay“ nebo méně častěji řečeno „horseplay“. Abyste mohli udělat nějaký cvik, musíte se na něj soustředit. Takže musíte vypnout z hlavy veškeré starosti a musíte vnímat pouze svého partnera (jednotlivé role v ponyplay budou vysvětleny v dalším příspěvku). Je to stejné, jako když se jdete uvolnit při nějakém sportu, hře, např. paintball apod. No a v sexu taky musíte pustit ostatní starosti z hlavy, jinak to určitě nebude stát za to. 😊 Petplay vám ale umožní vcítit se do role zvířete tak, že nemusíte na nic myslet a posloucháte pouze pokyny svého majitele/trenéra/chovatele…. Má to i výhodu pro introverty, kteří mají problém s navazováním vztahů – právě třeba díky masce máte anonymitu a je mnohem snažší prvotní kontakt s někým neznámým. Odpovědnost za zvíře tady má ten jeho protějšek a tak je všechno najednou jednodušší, přímější, snažší. No a tady se dostáváme k BDSM.

Proč patří petplay do BDSM?

Tak právě především kvůli vztahu podřízenosti a nadřízenosti. A je jedno, jak si to nazveme. Jestli je to Dominant/submisiv, Hořejšek/spodek….. Dále se velmi často snoubí v petplay různé další fetiše. Neexistuje nic, jako že správný kůň (pes) má vypadat pouze takhle a všechno ostatní je špatně. Pokud se tak, jak jste, cítíte dobře a vyhovuje vám to – je to správně. Takže zvíře může být nahé, oblečené v latexu, spandexu, v nějaké uniformě, kůži, zavázaný v řetězech, s poutama, v teniskách….. Prostě každému se líbí nějaký styl a má vlastní preference a opět musím zopakovat – pokud vám to tak vyhovuje – je to dobře. Petplay umožňuje i různé kombinace těchto prvků, dá se to sladit různě barevně, tedy pro někoho skvělá možnost, jak si užít svůj fetiš. Jedno omezení to však má. Je potřeba myslet na vlastní bezpečnost a pokud třeba běháte po čtyřech, vezměte si chrániče a rukavice, kopyta nebo něco podobného. Pozor na některé doplňky, které mohou být minimálně nepohodlné, nebo v nějaké poloze přímo nebezpečné, typicky třeba zrovna u psa je široký obojek v poloze na čtyřech.

Jaké vybavení potřebuji k ponyplay?

Jako první je potřeba si nejprve říct, co k hraní na koně potřebujeme? Odpověď je jednoduchá: vůbec nic. Hlavní je vaše vůle a ochota se tomu věnovat.

Samozřejmě pro někoho bude důležité, aby se do role koně nějak dostal, nebo-li aby si to dokázal v hlavě přepnout, mít nějaké doplňky. Může to být například nějaký postroj nebo třeba jen harnesy, obyčejný obojek, udidlo nebo i ocas, maska apod. Pro každého to může být něco jiného. Ale k základnímu hraní anebo k vyzkoušení si toho nepotřebujete vlastně vůbec nic. Pokud se však rozhodnete nějak se stylizovat a nějak vypadat, už si budete k tomu muset něco sehnat nebo vyrobit. Na rozdíl od psů, které jsem tu maličko zmínil, a kterých je všude po světě opravdu hóóóódně, my – koně, máme výběr poněkud omezenější. Tedy i výrobců je daleko méně (mám na mysli ty kvalitní), musíte se připravit na různě dlouhou čekací dobu (i v řádu několika let), než se k výrobě vašeho kousku výrobce vůbec dostane, pak to také trvá, než se to vyrobí a no protože je to všechno ruční práce, tak to samozřejmě něco stojí. Suma sumárum to už si musíte hodně dobře uvědomit, jestli chcete být opravdu kůň. To psi to mají trochu jednodušší, na kdejakém internetovém shopu je celá řada různých masek od různých výrobců z různých materiálů a protože je toho všude hodně, cenově se to zpravidla pohybuje mnohonásobně níže. Ale – i na koně se dají, alespoň třeba do začátku, sehnat věci celkem dost levně. Na to, než se vám třeba ta maska vyrobí a aby jste si mohli uvědomit, jestli se tomu vůbec chcete věnovat, to stačí a už si můžete hrát. Pokud se rozhodnete nějak stylizovat, vyplatí se ale investovat do kvality.

K začátku vám ale fakt stačí úplně obyčejné věci. Obyčejná latexová nebo gumová maska se dá také sehnat za pár korun na internetovém shopu, řada doplňků se jednoduše dá koupit v obchodě s koňskými potřebami. Psi to mají stejně. J   Takže třeba jezdecký bičík, udidlo (nedoporučuji kovová), různé kartáče, bandáže…… K tomu nějaký ten kufřík, vše sladit barevně – no paráda. Na postroj či profi masku už je potřeba něco našetřit a je lepší mít něco kvalitnějšího, protože se pak o to tzv. „můžete opřít“.

Je ponyplay hra sexuální?

Ano i ne. Jak se zpívá v jedné české písničce „jaký si to uděláš, takový to máš“. Tady je to stejné. Když vedle sebe postavíte sto lidí, každý vám řekne něco jiného. A nic z toho není špatně, pokud vám to tak vyhovuje. Zde si dovolím parafrázovat Altaira – představte si to jako přímku, kde na jednom konci máte hru úplně spojenou se sexem a na druhé straně máte hru, která se sexem nemá nic společného. No a cokoliv mezi těmito body je možné. Opravdu to záleží na každém jedinci, jak to má sám nastavený, důležitý je opravdu jen váš dobrý pocit. Jen nezapomínejte být ohleduplní vůči svému okolí a máte-li to zaměřené více sexuálně, tak například na veřejnosti je takováto aktivita ve většině zemí postižitelná.

Tady je ale potřeba si uvědomit jednu základní věc. Ponyplay a sex spolu vůbec nemusí nijak souviset a ačkoliv se dají různě a v různých okamžicích propojovat, jsou to vlastně dvě rozdílné věci. Byť je jasné, že jistý mírný erotický podtext tam asi většinou bývá. Já konkrétně třeba ponyplay nemám vůbec sexuálně spojené. To ale zase neznamená, že nemůže k něčemu případně dojít, když bude oboustranná chuť a vůle…. 😊

Musím mít ke své hře vybrané nějaké konkrétní plemeno, barvu apod.?

Ne. Nemusíte mít dokonce ani jasné dané to zvíře, ale asi je to lepší pro snadnější vcítění se do té konkrétní role.

Jakou roli hraje v ponyplay sexuální orientace, pohlaví, rasa, vyznání atd.?

Žádnou. Opět zde spojujeme několik věcí do sebe, které mít žádnou spojit jednoduše nemusí. V ponyplay se samečci nazývají „ponyboy“ a samičky „ponygirl“. Sexuální orientace, resp. preference v tom vůbec nehraje žádnou roli a ta hra s tím nemá nic společného. Jinak řečeno, jestli jste na holky nebo na kluky je úplně jedno, stejně jako nikoho nezajímá barva kůže apod. To spolu vůbec nesouvisí, pokud to někdo řeší, řeší to z jiného důvodu.

Tady ale je další malý rozdíl mezi psí a koňskou komunitou (byť k sobě mají obě velice blízko), že zatímco u psů převažuje homosexuální orientace, u koní je to naopak. Tím ale není řečeno vůbec nic a nemá to s tím přímou souvislost. A zase – vše je v pořádku, pokud vám to tak vyhovuje.

Jaké jsou role v ponyplay?

Na toto téma zde bude samostatný článek. 😊

Jaký je rozdíl mezi dvounohým koněm a tím skutečným, čtyřnohým?

Tak samozřejmě v tělesné stavbě, a tak se i hra musí tomu přizpůsobit. Člověk nedokáže tak dobře vyskočit třeba z místa, určitě neodveze jezdce, čili normálního člověka na delší vzdálenost, tolik toho většinou neuběhne. Představa, že třeba 80-ti kilový koník poveze na ramenou stejně těžkého jezdce je stejně naivní, jako že vám takový kůň zvorá celé pole pluhem. Ale hra se dá tomu přizpůsobit, samozřejmě lze vyrobit malý pluh, dá se tahat sulka (vozík) nebo i kočár, dá se udělat třeba čtyřspřeží a tak. To všechno různě jde. Výhoda je zase ta, že lidský kůň může dělat více typů činností, pokud chcete (byť asi bude nějaká preference možná). To reální koně nedělají – jednoduše dostihový kůň těžko bude tahat klády z lesa a chlaďák vám nebude moc skákat překážky (ano, vím, že někteří chlaďáci to dokáží, ale to je výjimka 😊). Záleží pouze na tom, jak to máte nastavené a co chcete zkusit. Takže dají se tahat břemena, dají se jezdit závody, drezura apod.

Jaké jsou styly v ponyplay?

Tak asi každý zná z různých obrázků a možná i filmů, jak vám nahý kůň s udidlem v tlamě táhne sulku s nějakou dominou. No ano, i to je možnost, ale osobně nikoho takového neznám a tak mám dojem, že to nebude až tak rozšířené. Pokud vás tahle otázka zajímá, tak zde bych přímo odkázal na Altaira /odkaz/, který dané téma dokonce přednáší i na Univerzitě Karlově. Existuje ale řada i jiných stylů. Někdo bude ten pracovní kůň vhodný do zápřahu s nějakým břemenem nebo k vození někoho na sulce. Jiný třeba je spíš na ten kontakt při čištění a údržbě, což mimochodem může být plně úžasná předehra, chcete-li. Někdo je na závodění a skákání překážek, jiní jsou spíš na ozdobu. Tak nějak já mám spíš tu poslední možnost, po pravdě pokud mám latex, tak spíš kvůli tomu, že to fakt dobře vypadá. Vždyť se do toho strašně blbě leze. 😊😊😊 Ne, ale je fakt, že ten postroj s latexem asi vypadá nejlíp.

Jak je to s cestováním?

No ano, tak tady je to trochu oříšek. Zatímco pes si vezme obojek, masku, možná ocásek (a možná ani to ne), maximálně k tomu přibalí nějakou misku nebo latex, vše se mu vejde do malého batůžku, koně to mají horší. Zpravidla. Kůň potřebuje zpravidla několik kufrů na základní výbavu, protože vše zabírá místo, takže i cestování vlakem či autobusem prakticky nepřipadá v úvahu, potřebujete auto a pokud možno nějaké větší. Defacto nemůžete jet sám, protože potřebujete někoho s sebou, kdo vám pomůže nosit věci, pohlídá je a tak. Pak taky potřebujete koníka obléknout, to se v jednom dělá špatně. Tak vemte si moje základní vybavení – hlava, postroj, kopyta na nohy, kopyta na ruce, něco na sebe, bandáže, různé náhradní oblečení, hřeben, kartáče, doplňky. A pak k tomu nějaký další outfit, pokud je předpoklad, že se do něčeho koník převlékne (viz fotogalerie /odkaz/). Takže běžně mám 4 kufry a to nemám všechno. Problém nastává při cestování letadlem, to hraju Tetris o každý centimetr, a k tomu ještě věci na běžné nošení a běžné cestovní věci…… no ano, je to pakárna, a zase i tohle něco stojí samozřejmě.

Jak se cítíš v masce?

To je další zásadní rozdíl proti psům. Většina psích masek je s otevřenýma očima přímo dopředu. Oproti tomu většina koňských masek je s očima „uzavřenýma“ (rozuměj sklo) se směřováním do boku. Tedy v masce není vidět přímo dopředu, je nutné hlavu natáčet. V masce se vám hůře dýchá, velmi snadno se vám zarosí koňské oči (především v místnosti) a tak nevidíte nic. Daleko hůře slyšíte, stejně tak když náhodou promluvíte, není vám moc rozumět. Pokud máte v masce větráček, neslyšíte vůbec nic. No ale co, pro krásu se musí trpět. 😊😊😊

Jaké jsou začátky při hraní?

Všechny začátky bývají těžké. Ale důležité je chtít. To je to hlavní. Potom druhá, a velice velice důležitá věc je najít pro začátek někoho, kdo vás správně nasměruje a poradí. To je opravdu hrozně důležité. Já jsem to štěstí měl, mě poradil Altair, česká ikona antropomorfních koní /odkaz/. Takže do začátku je důležité si o tom všem popovídat a zjistit, co tě na tom zajímá a co ne. Pak se dá pořídit něco levného, obyčejná (byť ošklivá) latexová maska, nebo gumová třeba, na ten základ ke zjištění, jestli mi to bude vyhovovat a jestli se tomu chci doopravdy věnovat je to super. Pokud tě to osloví, můžeš se poohlídnout po dalších koních a nasbírat inspiraci, jakým směrem bys chtěl/chtěla jít. No a pak už jen našetřit, objednávka, a maska a postroj jsou na světě. 😊 Znovu ale opakuji, že každý to může mít jinak a chcete-li si hrát na koně, nepotřebujete k tomu vlastně nic, pokud to tak chcete. Ony ty věci vám a vašemu okolí jenom umocňují ten zážitek, to je vlastně celé.

Potřebuji ke svému hraní ještě někoho dalšího?

No, to je asi individuální, ale já si myslím, že ano. Jinak by to nebyla asi žádná sranda, ne? Okolo koní se ti taky motá řada dalších lidí, a tak si můžeš k sobě vzít kolik lidí chceš. Majitel, chovatel, štolba, veterinář, trenér…… K tomu může být celé stádo koní, které má i vlastní hierarchii (podobně to mají i psi ve smečce). A tady se dostáváme k názvosloví, které se řídí reálným prostředím, jak pro koně, tak pro psy, takže významově se jedná prakticky o to stejné, jen se to liší třeba konkrétním názvem.

Co z toho mám já?

Jak už jsem zde uvedl, já to mám posazený do spíše nesexuální roviny, je to pro mě spíš jen relax v naprosto jiném prostředí. Spíš jsem takový na tu ozdobu a baví mě u toho pozorovat reakce lidí, které jsou v drtivé většině úplně skvělý. Je to možná tím, že si to řada lidí neumí někam pořádně zařadit. Ale překvapivě nejvíce reagují důchodci (kde by to člověk vůbec neočekával) a pak samozřejmě děti. No ale i řada slečen a žen jsou z toho úplně u vytržení, zvláště, když jsou v partě. Mám řadu fotek i videí těch reakcí, někdy jsou hrozně dojemné, když vám několik (zpravidla angličanek) vyznává lásku a jsou z toho úplně vedle. J (ověřeno za vás – z různých míst a časově jindy…). Takže tohle potěší, byť to ti lidé zpravidla mají jen jako nějakou kuriozitu. Několikrát jsem se ale setkal s tím, že se přijde třeba mladý pár zeptat, o co jde, a sbírají tipy, takže speciálně mladá slečno z Českého Krumlova – pošlete nám fotku vás a vašeho přítele, jak jste dopadli. J J J

No a i tyto zkušenosti mne vedly k mému vlastnímu projektu, který je nazvaný:    I ty můžeš být kýmkoliv chceš /odkaz na projekt/. Pojďte se mrknout 😊